- Nev-Dama.cz
- Hory a jezera
- Slovensko
- Podunajská nížina
Podunajská nížina je název slovenské části Malé dunajské kotliny, nacházející se mezi řekou Dunaj, pohořím Malé Karpaty a ostatními pohořími Západních Karpat v nadmořské výšce 100–350 m. Je zde nejteplejší podnebí na Slovensku s průměrnou teplotou vzduchu v lednu −1 až −2 °C, v červenci 18 až 21 °C, roční průměr činí 9 až 11 °C. Je to hlavně zemědělská oblast. Na periferii zasahuje do hlavního města Slovenska Bratislavy, administrativními centry jsou Trnava, Nitra, větší města jsou Topoľčany, Komárno, Levice, Nové Zámky, Dunajská Streda, Galanta, Hlohovec, Piešťany a Nové Mesto nad Váhom. Kromě Dunaje nížinou protéká i Malý Dunaj, Váh, Dudváh, Nitra, Hron, Ipeľ a jiné.
Žitný ostrov – největší říční ostrov v Evropě
(Velký) Žitný ostrov (maďarsky Csallóköz) je největší říční ostrov v Evropě (cca 1600 km²), na jihozápadním Slovensku v povodí Dunaje v Podunajské nížině. Jihozápadně od něj, z druhé strany Dunaje, se nachází tzv. Malý Žitný ostrov (Szigetköz). Dnešní říční ostrov zde existuje jen několik staletí, protože před tím byl hlavním korytem Dunaje dnešní Malý Dunaj.
Žitný ostrov ohraničuje z jihu a jihozápadu hlavní koryto Dunaje, ze severu jeho rameno Malý Dunaj a krátce také řeka Váh na východě (někdy je tento úsek uváděn jako Vážský Dunaj). Malý Dunaj se od Dunaje odpojuje v prostoru bratislavského přístavu, u Kolárova se slévá s Váhem, a ten se pak v Komárně vlévá do Dunaje.
Celý Žitný ostrov je mocnou zásobárnou podzemních vod (pod povrchem se nachází asi 10 miliard m³ kvalitní pitné vody, která je stále doplňována vodou prosakující z řek) a jednou z nejúrodnějších zemědělských oblastí Slovenska. Plochý povrch Žitného ostrova plynule klesá od Bratislavy ke Komárnu, z nadmořské výšky 134 na 108 metrů. Tento téměř neznatelný sklon vznikl postupným ukládáním malých nánosů štěrku, písku a povodňových kalů. Nepatrný spád pak způsobuje ztížený odtok vod a hrozbu rozlivů při povodních.
Dějiny sahající až do doby bronzové
Tento region má velmi dlouhé dějiny, protože už v bronzové době byl dávno obýván. To dokazují i vykopávky z období z doby okolo 1300 př. n. l. Od této doby se zde postupně usazovaly nové kmeny a národy. Velký vliv na zde žijící obyvatele měla kultura Etrusků a Keltů, ale přece jen patrně vůbec největší vliv zde měla Říše římská. V 6. století se zde usadili Slované, v 9. století byl ostrov součástí Nitranského knížectví a Velkomoravské říše, od 10. století pak Uherska. Maďarské obyvatelstvo, jež zde dosud dominuje, se zde ve větším množství usadilo až od konce středověku či začátku novověku.
Významná rekreační střediska
Nejvýznamnějšími rekreačními středisky Žitného ostrova jsou Dunajská Streda, Šamorín a Veľký Meder. V Dunajské Stredě a Veľkém Mederu jsou termální koupaliště navštěvovaná i zahraničními turisty. V poslední době se k rekreaci využívá také břeh Dunaje, tzv. Malý Žitný ostrov u Bodíků, Dobrohoště a Vojky. Tyto části jsou navštěvovány hlavně Bratislavany. Oblíbený je splav Malého Dunaje. K zajímavostem Žitného ostrova patří také vodní mlýny.
Dunajská Streda – lázně s maďarskou historií a espritem
Termální lázně v okresním městě Dunajská Streda nabízí dokonalý relax pro všechny věkové kategorie. Thermalpark Dunajská Streda patří mezi nejoblíbenější rekreační střediska jižního Slovenska.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1254, kdy náležela k panství Prešpurk. V 15. a 16. století nastala zlatá doba rozvoje řemesel a obchodu Uherského království. Roku 1574 byla Dunajská Streda prohlášena královským městem a v letech 1600–1848 patřila rodu Pálffyů. V 18. století se zde začala usazovat početná židovská komunita, a proto se městu v 19. století říkalo Malý Jeruzalém. Při sčítání lidu v roce 1910 deklarovalo maďarštinu jako svůj mateřský jazyk 4 679 z celkového počtu 4 762.
Na základě Trianonské smlouvy se město roku 1919 stalo součástí Československa.
Mezi historické památky Dunajské Stredy patří Žltý kaštieľ, který je postaven v barokním stylu a pochází z 18. století. V Žltom kaštieli se nachází Žitnoostrovské muzeum.
Termální koupaliště Veľký Meder
Termální koupaliště Veľký Meder je aquapark s vodní plochou 3 400 m2 a provozem 365 dní v roce. Areál termálního koupaliště je obklopen 100 ha lesoparkem a nachází se mezi Komárnem a Dunajskou Stredou, 15 kilometrů od maďarských hranic, 66 km od hlavního města Slovenska Bratislavy a 25 km od maďarského města Győr.
V areálu rozsáhlého koupaliště je návštěvníkům k dispozici 13 bazénů zaměřených na různé druhy odpočinku spolu s výběrem řady atrakcí. 7 bazénů je celoročních a 6 vnějších s teplotou termální vody 25–38 °C.
Zdejší geotermální voda má blahodárné účinky na páteř, pohybové ústrojí, svalstvo a má obecně příznivé regenerační účinky na lidský organismus.
Termály Podhájska – malé slovenské Mrtvé moře
Světový unikát najdete na jižním Slovensku v obci Podhájska v okrese Nové Zámky, kde žije přibližně 1 100 obyvatel. Místní léčivá voda bývá díky své kvalitě přirovnávána k vodě Mrtvého moře. Pramen bohatý na sírany, kyseliny křemičité a borité ulevuje od kožních i dýchacích problémů, také ale od potíží se štítnou žlázou či pohybovým aparátem. Termální lázně se rozprostírají na ploše 12 ha, tudíž nabízí místa dost i v hlavní sezóně, otevřeno je celoročně. Do Podhájské se jezdí léčit ekzémová onemocnění, včetně lupénky, ale i děti s astmatem. Účinky této termální vody k regeneraci využívá také celá řada sportovců různých odvětví. Neustále vzrůstající počet návštěvníků nejlépe vypovídá o jejich spokojenosti. Za zmínku stojí i fakt, že jde o nejlevnější z velkých slovenských termálních komplexů.
Populární Slnečné jazerá si nezadají s přímořskými letovisky
Slnečné jazerá nebo Senecké jazerá je název turistické lokality, která se nachází při velkém umělém jezeře v městě Senec. Vznik jezer se datuje do roku 1845, kdy zde probíhalo bagrování štěrku na výstavbu železniční trati Bratislava – Galanta. Původně to bylo 5 samostatných jezer, která se později sloučila do jednoho, čímž vzniklo jezero s rozlohou 80 hektarů a s hloubkou až 12 metrů. Jezero se jako přírodní koupaliště začalo používat v roce 1919, tehdy pod názvem Slovenské Tahiti. Nový název Sluneční jezera dostal areál v roce 1960. Dnes má jezero rozlohu přes 100 hektarů a areál se rozděluje kvůli orientaci na "Sever" a "Jih". Existují zde různé možnosti ubytování, stravování, vodních sportů a rybolovu. Jsou zde hotely, penziony, větší chaty, chatky a zařízení turistické třídy. Jsou zde dětská hřiště, volejbalové plážové hřiště, tenisové kurty, půjčovna sportovních potřeb (čluny a šlapadla), tobogány, fotbalové hřiště s umělým povrchem a vodní fotbal.
Tipy na výlety na jižním Slovensku
Na jižním Slovensku se nachází i několik dalších lázeňských míst. Termální koupaliště Horné Saliby se nachází mezi Šaľou a Galantou. Disponuje třemi bazény s termální vodou, která má léčivé účinky na pohybové ústrojí. U koupaliště je vybudováno rehabilitační centrum s krytým bazénem.
Termální koupaliště v Topoľníkách má tři bazény. Voda v nich blahodárně působí na pohybové ústrojí. Návštěvníci mohou využít též fitness a saunu.
Areál koupaliště Modrá Perla najdete na okraji obce Veľké Úľany, která je vzdálená 5 km od Sládkovičova. V areálu najdete 2 bazény, v nichž je vyhřívaná voda.
Na okraji obce Tonkovce se nachází anglický park, který se pyšní kulturní památkou – barokním zámečkem z 18. století. V 19. století byl přestavěn v duchu romantického historismu. V minulosti ho vlastnil známý rod Pálffyů.
Milovníci techniky si mohou pár kilometrů od Dunajské Stredy prohlédnout známé kontroverzní vodní dílo Gabčíkovo nacházející se na řece Dunaji.