- Nev-Dama.cz
- Hory a jezera
- Slovensko
- Vysoké Tatry
Vysoké Tatry – „naše“ nejmenší velehory světa
V době bývalého Československa byly Vysoké Tatry našimi jedinými velehorami. Proto k nim mají mnozí Češi i nadále vztah jako k „vlastním“, jsou do nich zamilovány celé generace turistů, letních i zimních.
Vysoké Tatry je nejvyšší pohoří na Slovensku i v Polsku. Jde o geomorfologický podcelek Východních Tater západně od Kopského sedla, které je odděluje od Belianských Tater. Na jihu hraničí s Podtatranskou kotlinou. Mají rozlohu 341 km² (260 km² na Slovensku a 81 km² v Polsku). Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km. Pro svou nevelkou rozlohu bývají označovány za nejmenší velehory světa či Evropy.
Geologická stavba Vysokých Tater je velmi komplikovaná. Krystalické jádro, které vytváří hlavní část hřebene a jižní svahy, je složeno převážně ze žuly a břidlice. V sedimentech uložených v druhohorách lze nalézt kromě vápence ještě dolomit, křemenec, břidlici, různé druhy slepenců či pískovec. Pro modelaci terénu v Tatrách měly hlavní vliv ledovce, které v dobách ledových dosahovaly na severních stranách hor až 14 km.
Nejdelší a nejhlubší jeskyně v Tatrách je Jaskinia Wielka Śnieżna (délka 22 km, hloubka 824 m).
Hlavní hřeben Vysokých Tater, který je ve svém středu podkovovitě prohnut k jihu, je 26 km dlouhý a jeho maximální šířka je 17 km. Vysoké Tatry se táhnou od Ľaliového sedla (1.947 m n. m.) na západě ke Kopskému sedlu (1.749 m n. m.) na východě. Jejich nejzápadnějším vrcholem je Svinica (2.301 m n. m.), nejvýchodnějším Jahňací štít (2.229 m n. m.). Hřeben téměř vůbec neklesá pod 2.000 metrů a jeho nejvyšším vrcholem je Ľadový štít (2.627 m n. m.). Odbočuje z něj pět hlavních hřbetů na jih s vrcholy (Kriváň, Končistá, Gerlachovský štít, Slavkovský štít, Lomnický štít), čtyři na sever (Kozi Wierch, Opalony Wierch, Malé Rysy, Veľká Javorová veža). Nejvyšší vrchol Gerlachovský štít je se svými 2.654 metry zároveň nejvyšším vrcholem nejen Tater, ale celých Karpat. Do roku 1992 byl i nejvyšší horou Československa. Hora je pojmenována podle Gerlachova, nad kterým se vypíná a do jehož území patří.
26 vrcholů převyšující výšku 2.500 metrů
Ve Vysokých Tatrách najdeme 26 vrcholů převyšující výšku 2.500 metrů. Celkem 8 vrcholů v Slovenských Vysokých Tatrách je turistům přístupných po značených stezkách se sezónními uzavírkami od 1. 11. do 15. 6. Naproti tomu třeba vrcholy Gerlachovský štít, Vysoká, Ganek, Bradavica, Prostredný hrot, Ľadový štít, Baranie rohy, Lomnický štít, Kežmarský štít aj. jsou pro turisty dostupné pouze v doprovodu horského vůdce. Pro horolezce s potřebným průkazem (např. ČHS) je lezení na většině území národního parku povoleno na vlastní nebezpečí. Lomnický štít je také dosažitelný kabinovou lanovou dráhou z Tatranské Lomnice.
Přátelské hory, kde se cítíme jako doma
Slováci jsou nám nejbližším národem, a to pochopitelně nejen díky 70 letům společného soužití v Československu, ale i jazykem, kulturou a mentalitou. Proto jsou splněny všechny předpoklady, abychom se na dovolené u našich východních sousedů cítili doslova jako doma. Slovensko spolu s námi vstoupilo do sjednocené Evropy a mílovými kroky se vzdaluje socialistické minulosti. Kdo se do Tater v posledních letech nezajel podívat, bude jistě zaskočen tempem změn, novou výstavbou i profesionalitou, s níž Slováci konečně začali vytěžovat svůj pomyslný zlatý důl, tedy tatranskou turistiku. Jasnou výhodou Slovenska je nadmořská výška tatranských masivů a též čarovná krása zdejší přírody.
Češi zde vždy byli váženými hosty a je velmi příjemné si se zdejšími srdečnými a pohostinnými obyvateli popovídat ve vlastní mateřštině a necítit se nikde jako návštěvník druhé kategorie.
Tatranská Lomnica – klidné lázeňské městečko se starými luxusními hotely
Tatranská Lomnica je klidné lázeňské městečko se starými luxusními hotely, kde je ještě cítit atmosféra první republiky. Je to také jedna z největších a nejkrásnějších obcí na území Vysokých Tater. Nachází se na úpatí Lomnického štítu (s 2.634 m n. m. druhý nejvyšší vrchol Tater), kam byla v letech 1937 - 1940 vystavěna visutá lanovka přes Skalnaté pleso. Jej výstavba umožnila i výstavbu astronomických a meteorologických pracovišť na Skalnatém plese a na Lomnickém štítu. V Tatranské Lomnici je proto sídlo Astronomického ústavu Slovenské akademie věd. Sídlí zde však i Muzeum Tatranského národního parku. V Lomnici je i křižovatka dvou železničních tratí. Již roku 1905 zde byl postaven exkluzivní Grandhotel Praha a Tatranská Lomnica se stala významnými klimatickými lázněmi. Od 50. let byla hlavním centrem odborářské rekreace na Slovensku, o čemž podává svědectví mj. zde natáčený film Anděl na horách. Dnes si zde lze užít i řady modernějších aktivit, např. jízdu na celoroční horské dráze TATRABOB
Vysoké Tatry nejsou svými sjezdařskými možnostmi příliš vyhlášené, ale právě zde v Tatranské Lomnici si lyžaři užívají doslova kultovní sjezdovku z Lomnického sedla, jež se otevírá až v druhé polovině zimy a až k jaru mívá optimální sněhové podmínky.
Starý Smokovec – nejstarší tatranská osada a administrativní centrum Vysokých Tater
Starý Smokovec je nejstarší tatranská osada a administrativní centrum Vysokých Tater. Spolu s Tatranskou Lomnicí a Štrbským Plesem patří mezi nejvýznamnější tatranská střediska cestovního ruchu. Původní název Šmeks dali místu spišští Němci podle chutné minerální vody, jež zde vyvěrá. O lázeňském charakteru Smokovce svědčí i jeho maďarský název od roku 1846 Ó-Tátrafüred, neboli staré tatranské koupele. Bohatou historii Smokovce dokládá i zdejší mimořádně cenná architektura, částečně vycházející z alpských vzorů. Vede sem úzkorozchodná „električka“ z Popradu a pěší túry výrazně usnadňuje i pozemní lanovka na Hrebienok.
Štrbské Pleso – dějiště Mistrovství světa 1970
Štrbské pleso je morénové ledovcové jezero na jižní straně Vysokých Tater, je druhé největší na slovenské straně. Leží v nadmořské výšce 1.346 m. Má rozlohu 19,67 ha, je 640 m dlouhé, 600 m široké a 20 m hluboké. Osada Štrbské Pleso na březích jezera vznikla v roce 1872, kdy tu byla postavena první chata. Již od roku 1885 má charakter klimatických lázní a je to nejvýše položená osada na Slovensku. V okolí je „Areál snů“, sportovní středisko pro severské lyžařské disciplíny, kde se roku 1970 konalo Mistrovství světa FIS. Štrbské Pleso slouží jako východisko túr do Furkotské, Mlynické a Mengusovské doliny, nad plesem je dolní stanice sedačkové lanovky, která vede k Chatě na Solisku.
V zimě se areál na Štrbském Plese pyšní parádními strojově upravenými běžeckými stopami a pro sjezdaře je zde k dispozici pohodový skiareál disponující 9 kilometrů lehčích a středně obtížných sjezdovek.
Vysoké Tatry – „naše“ nejmenší velehory světa
V době bývalého Československa byly Vysoké Tatry našimi jedinými velehorami. Proto k nim mají mnozí Češi i nadále vztah jako k „vlastním“, jsou do nich zamilovány celé generace turistů, letních i zimních.
Vysoké Tatry je nejvyšší pohoří na Slovensku i v Polsku. Jde o geomorfologický podcelek Východních Tater západně od Kopského sedla, které je odděluje od Belianských Tater. Na jihu hraničí s Podtatranskou kotlinou. Mají rozlohu 341 km² (260 km² na Slovensku a 81 km² v Polsku). Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km. Pro svou nevelkou rozlohu bývají označovány za nejmenší velehory světa či Evropy.
Geologická stavba Vysokých Tater je velmi komplikovaná. Krystalické jádro, které vytváří hlavní část hřebene a jižní svahy, je složeno převážně ze žuly a břidlice. V sedimentech uložených v druhohorách lze nalézt kromě vápence ještě dolomit, křemenec, břidlici, různé druhy slepenců či pískovec. Pro modelaci terénu v Tatrách měly hlavní vliv ledovce, které v dobách ledových dosahovaly na severních stranách hor až 14 km.
Nejdelší a nejhlubší jeskyně v Tatrách je Jaskinia Wielka Śnieżna (délka 22 km, hloubka 824 m).
Hlavní hřeben Vysokých Tater, který je ve svém středu podkovovitě prohnut k jihu, je 26 km dlouhý a jeho maximální šířka je 17 km. Vysoké Tatry se táhnou od Ľaliového sedla (1.947 m n. m.) na západě ke Kopskému sedlu (1.749 m n. m.) na východě. Jejich nejzápadnějším vrcholem je Svinica (2.301 m n. m.), nejvýchodnějším Jahňací štít (2.229 m n. m.). Hřeben téměř vůbec neklesá pod 2.000 metrů a jeho nejvyšším vrcholem je Ľadový štít (2.627 m n. m.). Odbočuje z něj pět hlavních hřbetů na jih s vrcholy (Kriváň, Končistá, Gerlachovský štít, Slavkovský štít, Lomnický štít), čtyři na sever (Kozi Wierch, Opalony Wierch, Malé Rysy, Veľká Javorová veža). Nejvyšší vrchol Gerlachovský štít je se svými 2.654 metry zároveň nejvyšším vrcholem nejen Tater, ale celých Karpat. Do roku 1992 byl i nejvyšší horou Československa. Hora je pojmenována podle Gerlachova, nad kterým se vypíná a do jehož území patří.
26 vrcholů převyšující výšku 2.500 metrů
Ve Vysokých Tatrách najdeme 26 vrcholů převyšující výšku 2.500 metrů. Celkem 8 vrcholů v Slovenských Vysokých Tatrách je turistům přístupných po značených stezkách se sezónními uzavírkami od 1. 11. do 15. 6. Naproti tomu třeba vrcholy Gerlachovský štít, Vysoká, Ganek, Bradavica, Prostredný hrot, Ľadový štít, Baranie rohy, Lomnický štít, Kežmarský štít aj. jsou pro turisty dostupné pouze v doprovodu horského vůdce. Pro horolezce s potřebným průkazem (např. ČHS) je lezení na většině území národního parku povoleno na vlastní nebezpečí. Lomnický štít je také dosažitelný kabinovou lanovou dráhou z Tatranské Lomnice.
Přátelské hory, kde se cítíme jako doma
Slováci jsou nám nejbližším národem, a to pochopitelně nejen díky 70 letům společného soužití v Československu, ale i jazykem, kulturou a mentalitou. Proto jsou splněny všechny předpoklady, abychom se na dovolené u našich východních sousedů cítili doslova jako doma. Slovensko spolu s námi vstoupilo do sjednocené Evropy a mílovými kroky se vzdaluje socialistické minulosti. Kdo se do Tater v posledních letech nezajel podívat, bude jistě zaskočen tempem změn, novou výstavbou i profesionalitou, s níž Slováci konečně začali vytěžovat svůj pomyslný zlatý důl, tedy tatranskou turistiku. Jasnou výhodou Slovenska je nadmořská výška tatranských masivů a též čarovná krása zdejší přírody.
Češi zde vždy byli váženými hosty a je velmi příjemné si se zdejšími srdečnými a pohostinnými obyvateli popovídat ve vlastní mateřštině a necítit se nikde jako návštěvník druhé kategorie.
Tatranská Lomnica – klidné lázeňské městečko se starými luxusními hotely
Tatranská Lomnica je klidné lázeňské městečko se starými luxusními hotely, kde je ještě cítit atmosféra první republiky. Je to také jedna z největších a nejkrásnějších obcí na území Vysokých Tater. Nachází se na úpatí Lomnického štítu (s 2.634 m n. m. druhý nejvyšší vrchol Tater), kam byla v letech 1937 - 1940 vystavěna visutá lanovka přes Skalnaté pleso. Jej výstavba umožnila i výstavbu astronomických a meteorologických pracovišť na Skalnatém plese a na Lomnickém štítu. V Tatranské Lomnici je proto sídlo Astronomického ústavu Slovenské akademie věd. Sídlí zde však i Muzeum Tatranského národního parku. V Lomnici je i křižovatka dvou železničních tratí. Již roku 1905 zde byl postaven exkluzivní Grandhotel Praha a Tatranská Lomnica se stala významnými klimatickými lázněmi. Od 50. let byla hlavním centrem odborářské rekreace na Slovensku, o čemž podává svědectví mj. zde natáčený film Anděl na horách. Dnes si zde lze užít i řady modernějších aktivit, např. jízdu na celoroční horské dráze TATRABOB
Vysoké Tatry nejsou svými sjezdařskými možnostmi příliš vyhlášené, ale právě zde v Tatranské Lomnici si lyžaři užívají doslova kultovní sjezdovku z Lomnického sedla, jež se otevírá až v druhé polovině zimy a až k jaru mívá optimální sněhové podmínky.
Starý Smokovec – nejstarší tatranská osada a administrativní centrum Vysokých Tater
Starý Smokovec je nejstarší tatranská osada a administrativní centrum Vysokých Tater. Spolu s Tatranskou Lomnicí a Štrbským Plesem patří mezi nejvýznamnější tatranská střediska cestovního ruchu. Původní název Šmeks dali místu spišští Němci podle chutné minerální vody, jež zde vyvěrá. O lázeňském charakteru Smokovce svědčí i jeho maďarský název od roku 1846 Ó-Tátrafüred, neboli staré tatranské koupele. Bohatou historii Smokovce dokládá i zdejší mimořádně cenná architektura, částečně vycházející z alpských vzorů. Vede sem úzkorozchodná „električka“ z Popradu a pěší túry výrazně usnadňuje i pozemní lanovka na Hrebienok.
Štrbské Pleso – dějiště Mistrovství světa 1970
Štrbské pleso je morénové ledovcové jezero na jižní straně Vysokých Tater, je druhé největší na slovenské straně. Leží v nadmořské výšce 1.346 m. Má rozlohu 19,67 ha, je 640 m dlouhé, 600 m široké a 20 m hluboké. Osada Štrbské Pleso na březích jezera vznikla v roce 1872, kdy tu byla postavena první chata. Již od roku 1885 má charakter klimatických lázní a je to nejvýše položená osada na Slovensku. V okolí je „Areál snů“, sportovní středisko pro severské lyžařské disciplíny, kde se roku 1970 konalo Mistrovství světa FIS. Štrbské Pleso slouží jako východisko túr do Furkotské, Mlynické a Mengusovské doliny, nad plesem je dolní stanice sedačkové lanovky, která vede k Chatě na Solisku.
V zimě se areál na Štrbském Plese pyšní parádními strojově upravenými běžeckými stopami a pro sjezdaře je zde k dispozici pohodový skiareál disponující 9 kilometrů lehčích a středně obtížných sjezdovek.
