Žilinský kraj

Žilinský kraj – nám nejbližší kvalitní slovenské lázně a národní parky

Žilinský kraj je kraj ležící na severu Slovenska. Jeho samosprávným centrem je město Žilina. V kraji žije 690 tisíc obyvatel. Sousedí s Trenčínským krajem, Banskobystrickým krajem a Prešovským krajem. Hraničí rovněž s Českou republikou (Moravskoslezský a Zlínský kraj) a Polskem (Slezské a Malopolské vojvodství). Území se dělí na jedenáct okresů – Žilina, Bytča, Čadca, Dolný Kubín, Kysucké Nové Mesto, Liptovský Mikuláš, Martin, Námestovo, Ružomberok, Turčianske Teplice a Tvrdošín. Celé toto hornaté území spadá do Západních Karpat. Řeka Váh ho nápadně rozděluje na severozápadní Slovensko-moravské Karpaty (Javorníky, Bílé Karpaty) a jihovýchodní Fatransko-tatranskou oblast (Malá Fatra, Strážovské vrchy). Horské masívy v této lokalitě charakterizují často impozantní soutěsky a údolí. V Žilinském kraji se nacházejí turistické regiony Orava, Turiec, Liptov, Kysuce a Horní Pováží, přičemž poslední dva jmenované patří do historické Trenčínské župy.

Známé termální lázně Bešeňová v okrese Ružomberok a Jasnou pod Chopkom v okrese Liptovský Mikuláš naleznete v sekci Nízké Tatry, ač administrativně leží v Žilinském kraji. Rovněž prezentaci obce Belá ležící v okrese Žilina naleznete v sekci Malá Fatra, ačkoli se též administrativně nachází v Žilinském kraji.

4 národní parky v jediném kraji

Žilinský kraj se může pyšnit ojedinělým faktem, že se na jeho území nacházejí hned 4 národní parky, ač jen jeden, Národný park Malá Fatra (vyhlášen byl roku 1988), v něm leží celý.  

Národný park Veľká Fatra je nejmladším z 9 národních parků na Slovensku, zřízen byl roku 2002. Většina jeho území leží v jižní části Žilinského kraje a malá část v severní části Banskobystrického kraje.

Národný park Nízke Tatry (zkráceně NAPANT) byl vyhlášen roku 1978 a krom Žilinského kraje (okresy Ružomberok a Liptovský Mikuláš) zasahuje i do Banskobystrického (okresy Banská Bystrica a Brezno) a Prešovského (okres Poprad) kraje.

Tatranský národný park (zkráceně TANAP) je nejstarší z devíti národních parků na Slovensku, vznikl již roku 1949. Leží na severu Slovenska při hranicích s Polskem. Západní část Tatranského národního parku leží v Žilinském kraji a východní část v Prešovském kraji. Na polské straně na něj navazuje menší Tatrzański Park Narodowy.

Z pozoruhodností Žilinského kraje zmiňme dále např. národopisnou expozici v lokalitě Vychylovka, skanzen v přírodě Kysuckého muzea v Čadci, lokalizovaný do doliny Chmúra v katastru obce Nová Bystrica, součásti Chráněné krajinné oblasti Kysuce. Pod správu muzea kysucké vesnice patří též unikátní historická lesní úvraťová železnice, úsek bývalé Kysucko-oravské lesní železnice Chmúra – Tanečník.

Národní park Malá Fatra

Malá Fatra je pohoří ležící na severu Slovenska v Žilinském kraji a malou části v Trenčínském kraji. Národní park však zasahuje jen na území okresů Žilina, Martin a Dolný Kubín v Žilinském kraji.

Po Vysokých, Nízkých Tatrách a Oravských Beskydech je Malá Fatra čtvrtým nejvyšším pohořím Slovenska s bohatou a zachovalou západokarpatskou přírodou. V Strečnianském průsmyku je pohoří řekou Váh rozděleno na Krivánskou Malou Fatru a Lúčanskou Malou Fatru. Významnou část pohoří v krivánské části Malé Fatry zabírá Národní park Malá Fatra. Rozloha území národního parku je 226 km². Ochranné pásmo parku má rozlohu 23 262 ha. Hlavním předmětem ochrany národního parku je území s pestrým geologickým složením, bohatou faunou a flórou a také pestrost krajiny. Na území bylo zatím nalezeno 1100 druhů vyšších rostlin. Z toho jeden endemit Malé Fatry – jeřabina Margittaiho. V parku žije přes 30 druhů savců, 118 druhů ptáků a více než 1000 druhů hmyzu. Nejvyšším vrcholem národního parku je Velký Kriváň (1.709 m n. m.). Zajímavým a výrazným vrcholem je Velký Rozsutec (1.609 m n. m.), který se nachází i v logu národního parku. 83 % území parku zabírají lesy, převážně smíšené s převahou listnatých dřevin (nejvíc je zastoupen buk lesní). V Malé Fatře se nachází několik jeskyní. Všechny jsou veřejnosti nepřístupné. Nejdelší je Vyvieračka, která je dlouhá 620 m a která je z části zaplavena.

Ve správě národního parku se nachází 16 národních přírodních rezervací, dále 9 přírodních rezervací, dva chráněné areály a jedna národní přírodní památka. Dokonce několik lokací spadá do soustavy Natura 2000. Ideálními východisky pro turistiku jsou obce Belá, Terchová, Vrátna a Štefanová.

Vrátna dolina – překrásné horské středisko v srdci Národního parku Malá Fatra

Vrátna dolina je překrásné horské středisko, položené v srdci Národního parku Malá Fatra pod horou Kriváň jen 3 km od rázovité obce Terchová, rodiště slavného zbojníka Juraje Jánošíka. Území Vrátné ohraničuje věnec vrcholů Boboty, Veľký Rozsutec, Stoh, Poludňový grúň, Chleb, Veľký Kriváň, Kraviarske, Baraniarky a Sokolie. Rozděluje se na další dvě doliny Starou a Novou dolinu, které odděluje Grúň. Působivý je především úzký vstupní kaňon Tiesňavy s několika vodopády, které vytváří říčka Varínka, vyvěrající v závěru doliny. Skály z dolomitu vytvářejí zajímavé útvary nazvané Skalní město, Mnich, Velbloud, Pět formanů a jiné. Středisko Vrátna dolina nabízí lanovku v letním provozu v lokalitě Chleb, je to 8místná gondola Doppelmayr do Snilovského sedla, odkud je snadný přístup na hlavní hřeben pohoří. V Chatě na Grúni (leží ve výšce 973 m n. m. a je tak nejvýše položenou chatou ve Vrátné dolině) si můžete dopřát oddych s občerstvením na sluneční terase s lehátky. U chaty je křižovatka čtyř turistických chodníků.

K výhodám střediska Vrátna dolina připočtěme i parkoviště zdarma. Samozřejmou součástí zdejší infrastruktury jsou i půjčovny a servisy cyklistického vybavení, holí na nordic walking či výbavy na adventure golf (Jánošíkov dvor u Zázrivé).

Za tisy a velkými šelmami do Národního parku Velká Fatra

Roku 1972 vznikla na území Velké Fatry za účelem ochrany horského pásma s vysokým zastoupením zachovaných karpatských lesů a hřebenovými pastvinami chráněná krajinná oblast Velká Fatra. Národní park byl na jejím místě zřízen 1. dubna roku 2002 na ploše 403,71 km² s ochranným pásmem o velikosti 261,32 km². Po vstupu Slovenska do EU byl národní park zařazen do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000.

Území národního parku je z 85 % pokryto lesy. Dalším významným biotopem jsou hřebenové pastviny, jež vznikly v 15.—17. století v období zvaném Valašská kolonizace. Hojně se zde vyskytuje tis červený. Harmanecké údolie je významné jako nejbohatší tisová lokalita ve střední a pravděpodobně i v celé Evropě. Tis je součástí loga národního parku Velká Fatra a v místě největšího výskytu byla vyhlášena národní přírodní rezervace Harmanecká tisina.

Národní park Velká Fatra je také díky vydatným srážkám a nízkému výparu v oblasti důležitým zdrojem pitné vody. Jsou zde také různé krasové oblasti, převážně jeskyně. Pro veřejnost je zpřístupněna Harmanecká jaskyňa. Nejvyšším vrcholem na území národního parku je Ostredok (1592 m n. m.). Různé druhy skal a půd, různé typy terénu s loukami a pastvinami, útesy a údolími poskytují podmínky pro velmi bohatou flóru a faunu. V hojném počtu zde žijí všechny evropské druhy velkých šelem: medvěd hnědý, vlk obecný a rys ostrovid.

Park je oblíbený mezi turisty, především díky úchvatným pěším túrám. Nedaleko se nachází lokalita světového kulturního dědictví UNESCO, osada Vlkolínec.

Léčení a relaxace v Rajeckých Teplicích

Rajecké Teplice jsou město na severním Slovensku ležící asi 15 km jižně od Žiliny v nadmořské výšce 415 m n. m. Ve městě žije přibližně 2 800 obyvatel a je známé především svými lázněmi a termálními prameny. Vyvěrající voda má teplotu přibližně 39 °C. Léčí se zde nemoci pohybového ústrojí, nervové choroby a nemoci z povolání. Město leží na břehu říčky Rajčianky v Rajecké dolině, v podhůří Malé Fatry. První zmínky o lázních pocházejí ze 14. století, největší rozvoj nastal po roce 1926. Kromě lázní a termálního koupaliště Laura je turisticky přitažlivý mj. nedaleký hrad Lietava, jedna z nejzachovalejších a největších zřícenin na Slovensku.